Návyky vol. 1 / Habits vol. 1

středa, července 13, 2016


Jak si vybudovat návyk (nebojte, samozřejmě nemluvím o alkoholu nebo drogách). To je asi jednoduché a nikomu bych to nepřála. Já mluvím (píši) o návyku dobrém. O návyku, který Vám zlepšuje život. )

Dnes jsem četla zajímavý článek na toto téma na webu mit vse hotovo a uvědomila jsem si, že se mi teď daří úspěšně tvořit některé pozitivní návyky. To samozřejmě neznamená, že jich nemám hodně negativních.. Jéje a kolik.... ale o tom to dnes nebude..  Chci psát pozitivní článek a ne stěžovat si na to, jaké mám špatné návyky.

Cítím se tak dobře a pozitivně naladěná.  Právě jsem přiběhla z lesa, uběhla 5 km - v super čase, sedím na terase, venku poprchává, piju teplé kafe. Otírá se o mne kocour.... Říkala jsem si, že je sladký a roztomilý, že se chce mazlit, ale spíše mu vadí, že sedím na křesle, na kterém dost často spí a teď sem  nemůže. Stále se o mne otírá a už mi začíná docházet, že tím chce říct, ať zmizím z jeho teritoria.. :-). Jediné, co mne napadá, je... "Dnes večer máš smůlu, dnes jsem tu já."

Důvodem k mé dobré náladě je spousta uvolněných endorfinů v mém téle a jak se říká, co je psáno, to je dáno. Rozhodla jsem se, že se pustím do sepisování svých dobrých a nově nabytých návyků. Dnes jen jeden, protože to bude asi dlouhé.

Návyk číslo 1 - běhání 

Neuvěřitelné, ale chodím běhat každý den (když nemám něco večer, ale i tak se snažím jít alespoň ráno) Wow... opravdu :-). Tento návyk vlastně nění žádnou novinkou, ale tentokrát mohu už říci, že je návykem. O běhání jsem už jedbou psala zde. Když bych toto převedla do bodů, které se píšou ve zmíněném článku (který mne ostatně navedl k tomuto sepsání), tak by to bylo asi takto:

1. Víme, proč si chceme osvojit právě tento návyk
  • čím častěji běhám, tím je mi ten důvod jasnější, dřive to bylo ..... kvůli kondici, kvůli hubnutí a já nevím kvůli čemu ještě možnému... Hledala jsem dokonalé boty, dokonalé oblečení, bez měřiče tepu bych nevyběhla.... apod....  běhala jsem 2 dny za sebou a pak zas 3 týdny ne.. pak zase ano.. no zmatek... 
  • teď už přesně vím, proč to dělám.... PROSTĚ PRO TEN POCIT.... já vím, že to zní dost kliše a když běžím 5. kilometr do kopce a sotva popadám dech, potím se, mám zalepené vlasy a do dámy hodně daleko, o žádném dobrém pocitu se bavit určitě nemohu.... ale ten pocit, když to jde dobře, když to běží jakoby samo a pak ... když přiběhnu domu....   nádhera..  
  • požehnané ať jsou ENDORFINY (a co nám říká stará dobrá WIKI.. Endorfin bývá také nazýván jako hormon štěstí, protože se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování, sexu). Také hraje důležitou roli v některých tělesných funkcích (při regulaci teploty). Vylučování endorfinu v mozku podporují některé potraviny. Tento efekt byl popsán např. u krys, jimž byla podávána čokoláda.
  • jo a také mám dost dobře vytůůůněný running playlist)
Takže bod jedna se mi časem vyjasnil a zamrznul na správném bodě. Na jediném možném, který mne u běhání také udržel .... #Iamhappygirl 

2. Formulujeme návyk co nejjasněji a pozitivně
  • zde je to jasné. Vždy, když se chystám běhat, už když se oblékám do běžeckého, poskakuji a těším se. Také o běhání stále mluvím. Asi tím dost otravuji kolegy v kanceláři (no asi je otravuji dost, i když jsem nejednu kolegyni vyburcovala k tomu, že šla večer cvičit :-). Když o tom stále mluvím, tak si to pak tak nějak vsugeruji a přijde mi, jako bych měla schůzku.. prostě je to naplánované a dost (mimochodem věřte, že jestli jsem v něčem hodně špatná, tak je to plánování.. nebo lépe řečeno.. dlouhodobé plánování.. krátkodobé zvládám dobře, ale to je asi tím, že nejsem schopna nic naplánovat dlouhodobě, tak musím dobře improvizovat krátkodobě...)
  • také si pouštím hudbu do sluchátek dřív než vyběhnu, takže ještě ani neběžím, ale už mám ten Pavlovův reflex a začnou "se mi spoustět sliny..."
3. Ušijeme si neurologickou smyčku na míru
  • zde jsem se také chvíli hledala... Byla doba, kdy jsem chodila často do posilovny, pak občas na běžecný pás a různé jiné indoorové aktivity.. ale u ničeho jsem dlouho nevydržela... Pak jsem jednou šla běhat ven.. To je asi tak 3 roky zpátky.. a upřímně, trochu jsem se styděla. Tenkrát ještě moc lidí neběhalo a když, tak to byli takoví ti vystajlovaní chlapíci, kteří nejspíš trénovali na nějaký maraton, takže se kolem mne vždy prohnali, že jsem ani nestihla zareagovat... (jen byli dost citít :-))) Není se čemu divit, zatímco já jsem vybíhala svých prvních 200 mětrů a oni tam už nejspiš běhali hodinu a měli za sebou 15 km.. 
  • no ale jak říkám (píši) nebyl to žádný návyk, spíš jsem chodila běhat, když jsem nebyla líná... ale výsledky to mělo jen minimální (vlastně... i přes to málo běhu se mi zvedl zadek a udělaly svaly na lýtkách...)
  • také jsem zjistila, že díky mé neschopnosti plánovat, jsem absolutně neschopná jít cvičit na takové ty organizované lekce, vždy přijdu pozdě, nebo moc brzy... nebo se mi tam prostě nechce a kdyby to bylo jindy a tak.. 
  • teď se motivuji pozitivně a hlavně ... stále mám připravené běžecké oblečení :-)
4. Začneme v malém a ke konečnému cíli se přibližujeme krůček po krůčku
  • začala jsem v malém, běhala jsem tak do 3 kilometrů, jednou jsem si dala 8 a pak zase míň. Pak jsem se rozhodla, že uběhnu 10 km. Řekla jsem si: "Prostě to dám." Byla to legrace, protože asi tak kolem 5. kilometru jsem to začínala vzdávat a pak jsem si tak nějak řekla, když to dáš, tak dáš už pak v životě úplně všechno a to mně nějak nakoplo. Také jsem se trochu zalekla, že když to nedám, tak to nedám ani v životě :-). Pak se stalo něco, co jsem nečekala. Kupodivu kolem 8,5 kilometru jsem přestala být unavená a začalo to běžet samo. Najednou jsem se spíše začala nudit, že už obíhám potředí stejný les ... Po 9,5 kilometrech jsem už byla na konci lesa a co teď, kam běžet. Už se mi nechtělo běžet tu samou trasu jestě jednou. Proto jsem jen tak zahnula na cestičku, která mne vedla skrz les a byla hodně do kopce. Posledních x-set metrů jsem se škrábala do toho kopce s vypětím všech sil, najednou se mi v playlistu přepnul song a spustil se Survival - Eye of the tiger a já vyběhla na ten kopec a celou dobu jsem si vybavovala záběry z Rockyho (nevím, jaký to byl díl, asi jednička...) a jeho ranní trénink. ranní běhaní v pološeru a běhání po schodech a tak.. a ve chvíli, kdy jsem dosáhla vrcholu kopce, oznámil mi telefon, že jsem právě uběhla 10 km. Nevymýšlím si, stalo se to přesne, když jsem dosáhla vrcholu toho kopce a v uších mi znělo ... "Risin' up, straight to the top have the guts, got the glory went the distance, now I'm not gonna stop just a man and his will to survive" ..... (mimochodem výborná písničkla do running playlistu). Zdálo se mi to takové epické. Jak z nějakého filmu :-)
  • bylo to opravdu super, takže doporučuji - krůček po krůčku a jde to.

5. Umožníme myelinu, aby jednoduše dělal svou práci

  • jak článek říká a není to jistě žádná novina ...Mozku velice svědčí pravidelnost. 
  • Pravidelnost, je něco, co je pro návyky nejdůležitější a myslím, víc se k tomu už nic říkat nemusí.. i když vím, že toto je opravdu nejtěžší.

Tak to by pro dnešek asi stačilo i když mám ještě jeden nývyk, který stojí za to a který si chci hodně dlouho udžet, ale o tom až zase příště. Doufám, že budu moci napsat brzy o dalším a dalším pozitivní mnávyku a tím začnu vytlačovat ty negativní, protože kam jinam s nim, že ? 

Co říkáte, nepustíte se se mnou do budouvání nějaké dobrého návyku? Třeba bychom se mohli navzájem nějak podporovat a umocňovat naše pozitivní návyky. Možná budu potřebovat virtuálně poplácat po zádech, kdybych povolovala:-) a i já velmi ráda někoho povzbudí a donutím večer vyrazit za sportem :-) 


Zdroj fotek zdezde a zde a zde. S poděkováním sdílím odkaz. / Source of all photos  here and here and here a here. I share link with big thanks.


 




 

You Might Also Like

0 coments

Nechte mi vzkaz, ráda si přečtu Vaše názory.
Příjemný den
Reny

Blog Archive

DAILY QUOTES

"If you ever find yourself in the wrong story, LEAVE."

Mo Willems