Máme je i v Čechách, samozřejmě / They are in Czech Republic of course

neděle, listopadu 13, 2016


Od mého posledního postu uběhlo několik dní. Ti, co ho viděli, vědí, že jsem se tam rozplívala na loftem v NYC. Několik dní na to jsem si prohlížela listopadovou Marianne s Petrou Kvitovou na titulní stránce. Jen tak rychle jsem ji prolétla, ze zvyku. Na straně 200 jsem se najednou zarazila a začetla.

Zaujal mne článek, který patří spíše do Marianne Bydlení :-) o "pánském" bytě Petra Havlíčka, který pro něj navrhla architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal. Mimochodem, na jejich stránkách je několik velmi hezkých projektů.  Určitě si je ukládám do paměti, třeba se bude někdy hodit.




Mimo jiné mne tam zaujal text - slova majitele: "Dlouho jsem bydlel jinde, chvilku mi trvalo, než jsem se rozkoukal. Ale teď už se vracím domů." Připomnělo mi to mé několikeré stěhování. Bylo jich minimálně sedm, možná osm.. už ani nevím. Pokaždé to bylo zvláštní. Pokaždé jsem se chvíli cítila jako cizinec. Cizinec a přesto ve vlastním. Vzpomínám si, že vždy když jsem přijížděla k domu, tak jsem si představovala, jak mne sousedě asi sledují a okukují. Testují a tipují. Kdo jsou ti noví od vedle, co od nich asi mohou očekávat, jací budou, jestlipak nebudou komplikovaní, konfliktní, nepořádní nebo třeba hluční. Jestli pak nemají ukřičené a neomalené děti, kolik jim asi je, co dělají. Vlastně ani nevím, jestli to tak bylo nebo nebylo. Každopádně vím, že mi vždy chvíli trvalo cítit se doma.




Je to zajímavé, že když se někdy přestěhujete, je to jako byste zakončili jednu etapu svého života a začali druhou, třetí... patnáctou. Jako byste změnili kus svého života. Nevím, zda to tak někdo má, ale já ano. Nejvíce mne na těchto nových etapách baví to očekávání, snění a toužení. Jsem velký snílek a stále mi hlavou běhají různé scénáře situací, které se buď staly, nebo se mají stát a i takové, které se nikdy nestaly a je jistá pravděpodobnost, že se nikdy nestanou. Říkám "jistá pravděpodobnost", protože nikdy nevíme, co se může stát, že? Znáte to. Někdy se stane něco, co byste ani v tom nejdivočejším snu nečekali.  


My jsme nyní v novém bytě, tím také v nové etapě. Stále ještě nevím, jak ho celý přestavíme, upravíme, zařídíme. Stále vlastně ani nevím, zda je náš poslední a zda si dovedu představit, zde zůstat "do konce života".  Zatím se nám tu líbí. Je to mnohem lepší, než ten předtím (což  ostatně zatím bylo vždy), je prostorný, světlý a prosvícený sluncem (když svítí),  má přenádherný výhled. 
Cítíme se tu doma už od prvního dne.  Doufám, že nám to zůstane a moje krásná další etapa může začít :-)

Hezkou neděli

Zdroj fotek zde. S poděkováním sdílím odkaz. / Source of all photos here. I share link with big thanks.

 




 

You Might Also Like

0 coments

Nechte mi vzkaz, ráda si přečtu Vaše názory.
Příjemný den
Reny

Blog Archive

DAILY QUOTES

"If you ever find yourself in the wrong story, LEAVE."

Mo Willems